Internet nám poskytuje možnosti přímo netušené. Vždyť jenom tak namátkou:
– Jsme-li ne zrovna krasavci, a dost možná oplýváme pravým opakem toho, co je za krásu považováno, stačí si v některém grafickém programu svůj snímek poupravit, nebo pro ty, kdo nás neznají a nikdy nepoznají, dokonce použít snímek cizí, jenž budeme za svou podobiznu vydávat, a rázem jsme atraktivní i pro ty, kdo by si před námi v reálu nanejvýš tak znechuceně odplivli.
– Jsme-li příliš staří, stačí naťukat pouhých pár odlišných číslic a rázem jsme za mladíky. Byť nás za tyto logicky považuje jenom ten, kdo nás odjinud než z virtuálního světa nezná.
– A naopak – jsme-li příliš mladí, stačí si poupravit datum narození a rázem máme přístup kamkoliv, namátkou třeba na stránky určené pro dospělé.
– Nejsme-li z nějakého důvodu spokojeni s tím, co máme, můžeme si na internetu změnit banality jako bydliště, rodinný stav, stranickou příslušnost nebo výši dosaženého vzdělání, stejně jako hodně zásadní a téměř neměnné vlastnosti jako je rasa a pohlaví.
– Můžeme si tam vybájit klidně i životopis, popisující život, jaký jsme nikdy nežili a žít nebudeme.
A je toho ještě tolik, co si můžeme v poměrně anonymním prostředí internetu upravovat k obrazu svému. Pouze s vědomím toho, že se takovými staneme jenom a pouze ve virtuálním prostoru, zatímco ve skutečném světě zůstaneme stejní, jací jsme vždy byli.
Internet je tak skvělá věc, jež nám dává netušené možnosti.
Ovšem na jedno bychom v souvislosti s tímto neměli nikdy zapomínat. A sice na to, že je stejná možnost dána nejenom nám. Že si stejně může počínat i kdokoliv jiný.
To jenom abyste si dali trochu pozor. Abyste se nedožili trpkého zklamání. Až vy, pohledný svalnatý dvacetiletý jinoch, dorazíte na rande s přítulnou svůdnou kočičkou, a pak náhle nebudete vědět, o čem byste se vy, padesátiletý pupkatý pobuda, bavili s tím slizským transvestitou proti sobě.